Třídy – co se kde děje

  • 1. třída
  • 2. třída
  • 3. třída
  • 4. třída
  • 5. třída
  • 6. třída
  • 7. třída
  • 8. třída
  • 9. třída

    Do první třídy vstupují děti v doprovodu pohádek, které jim nabízí jasný a bezpečný prostor, kde dobro vítězí nad zlem a svět se jeví dobrým. V učitelově vyprávění činí první kroky k uchopení jazyka a matematiky, aby lépe porozuměli světu, který vnímají v jeho celistvosti a jsou jeho neoddělitelnou součástí. Již od první chvíle rozvíjí své estetické cítění prostřednictvím uměleckých činností, protože tvořivost je to, co člověku umožňuje obohacovat svět, proměňovat jej, aby neustrnul.

    V druhé třídě jsou dětem prostřednictvím legend a bajek předkládány dvě strany světa. Objeví princip protikladu a duality. Morální ponaučení plynoucí z bajek a příklady světců jim mohou být pomocníky na jejich cestě, aby neztratili sami sebe a naplnili poslání člověka ve světě. Vedle tříbení smyslových vjemů přibývá abstraktních operací v podobě prvních pravidel pravopisu a početních operací. Svět se ve své celistvosti jeví krásným, harmonickým, to je pro děti opěrným bodem na další cestě.

    S třetí třídou přichází náročné, ale důležité období v životě dětí, tzv. Rubikon. Děti opouští bezpečný přístav pohádek a fantazie a vyplouvají na moře, vybavení kormidlem (vůle), kompasem (myšlení) a provázení kapitánem (cit zažehovaný učitelem a propojující myšlení a vůli). Na rozbouřeném moři jistě ocení pravidla a řád, kterému se učili v předešlých letech. Pevnou půdu pod nohama jim dává smysluplná práce a pravidelné cykly, jimiž se projevuje život na Zemi.

    Vědomí, že i bohové v severské mytologii nejsou dokonalí, jim umožňuje objektivněji nahlížet na svět i sebe. Prostřednictvím mytologie zažívají radost i zklamání. Je jim nastaveno zrcadlo, prostřednictvím kterého mohou konfrontovat své city a postoje. Svět se dětem otevírá ve své mnohosti na pozadí kosmických zákonitostí vplouvajících do všeho pozemského, co děti v jednotlivých předmětech zkoumají.

    V páté třídě se odpoutávají od božského, aby s jeho vědomím uchopili život na zemi v jejích konkrétních projevech. Země se jim dává poznat v zeměpise, přírodopise a dějepise. Protkáváním jejich nitek si dávají dohromady obraz rostlinné i živočišné říše a jejich vztah k říši lidí. Barevnost světa k nim doléhá také v písních a kresbách či malbách, jež jsou nedílnou součástí výuky.

    Přechod na druhý stupeň začínající šestou třídou není jen organizačním předělem, ale i projevem zrodu nových sil v dítěti, které si žádají nového přístupu k jejich výuce i výchově. Probouzí se myšlení a s ním nová kvalita v pohledu na svět i sebe. Žáci konfrontují se světem své city a prožitky. Vědoměji zkoumají příčiny a následky sledovaných jevů, ať jde o přírodní síly (fyzika, přírodopis), společenské události a sociální vazby (dějepis). Barevný svět se začíná stahovat do protikladu černé a bílé, stejně jako v hudbě polarizuje duchovní a světský proud.

    V sedmé třídě žáci obohacují svůj černobílý pohled na svět pronikáním do perspektivy ve výtvarných činnostech. Polarita v hudbě je zastoupena dur a moll cítěním a vnímáním tonality. Žáci rozšiřují své obzory o dosud neprobádané světadíly, poznávají kulturu a zvyky jiných národů. Epické texty jsou častěji střídány lyrikou, prostřednictvím které mohou dát průchod svým emocím. V chemii i fyzice se učí formulovat výsledky pozorování, vytvářet úsudky.

    S úsudky a pochopením kauzality se v osmé třídě krásný svět proměňuje ve svět pravdivý. Síla myšlení podnícená silou citu a vůle otevírá žákům prostor pro další rozvoj. Abstraktní vnímání světa dominuje ve výukových předmětech. Jazykové, hudební i výtvarné prostředky jsou voleny tak, aby umožnily žákům tyto abstraktní postřehy vyjádřit. To vše mohou žáci zúročit ve svém ročníkové práci.

    Co bylo zaseto, klíčí v 9. třídě. Současný svět, jeho slunné a i stinné stránky, se před žáky odhalují ve všech předmětech, ať už zkoumají vnější svět a principy jeho fungování, či svět vnitřních tělesných procesů. Mnohotvárnost a bohatství vidění světa může žákům umožnit vydat se do světa hledat svůj ideál. Nesobecky, s láskou a odvahou dále tvořit.